na Blog.cz

Sum41 - členové

Výkon, který na albu předvedli, jim otevřel cestu ke koncertování se skupinami jako Blink 182, The Offspring či Face To Face. K jejich popularitě ještě více přispělo pozvání na The Warped Tour, kde se znovu setkali s kapelami, jež tehdy ovládali svět punk rocku. V té době ještě velmi nevybouřená kapela natáčí vlastní videa plná všelijakých výstřelků. Tyto nahrávky vydávají později jako součást DVD Introduction To Destruction.

Druhé album, All Killer No Filler, vydávají v květnu roku 2001 opět u Island Records. Na desce je znát ohromný vývoj kapely, ať už ve zpěvu či v metalových prvcích, které se zde objevují. Pilotní singl Fat Lip i celé (později platinové) album má velký úspěch a Sum 41 se ve světových hitparádách umisťují na prvních místech (ČR - Zlatá Medůza - 11. místo). Vstoupili i do TRL charts, což je americká show na MTV. Sum 41 začali na 10. místě, až se postupně 16. června 2001 vyšplhali na 1. příčku. Vyjíždějí na turné Blink 182, kterým dělají předkapelu a později se vydávají i na vlastní turné. Přišli další videoklipy (Fat Lip, Motivation, In Too Deep, Pain for Pleasure), další úspěchy a MTV začíná zaznamenávat jejich činnost. Jejich existence neunikne ani mnoha filmovým tvůrcům a tak se hudba Sum 41 začala prosazovat i na plátně či v televizi (podrobnější informace naleznete v sekci "alba - soundtracky"). Jedním z nich byl i nový singl What We're All About, který se stává součástí soundtracku k filmu Spiderman. Píseň, která se již objevila v trochu jiné (řekněme i slabší) verzi na albu Half Hour Of Power, se dočkala i spidermanovského videoklipu. V něm se mimo Sum 41 a comicsového hrdiny objevil i kytarista ze Slayer, Kerry King, se svým zběsilým sólem.

Kapele, dospívající nejen umělecky, ale i duševně, vychází v listopadu 2002 album Does This Look Infected?. K nové desce se vyjádřil zpěvák Deryck Whibley takto: "Myslím, že jsem se při tvorbě téhle desky moc díval na CNN. A taky se mi zdá, že stárnu. Když jsi mladý, omlouvá to tvoji stupiditu, ale jak vyrosteš, je dobré vědět o všem, co se děje." První singl Still Waiting je politickým protestem a jeho originální videoklip byl neměl uniknout žádnénu z fanoušků (naleznete jej v sekci "video"). "Vždycky jsme měli rádi míchání stylů," řekl Whibley. "Udělali jsme to na Fat Lip a na dalších našich starších skladbách, kde jsme to zkoušeli s kombinací hip-hopu a punk rocku. Teď chceme udělat metal a melodický rock." Píseň a zároveň další singl The Hell Song je o jednom z blízkých přátel kapely, jež zjistil, že je nakažen virem HIV. Posledním singlem z alba je píseň Over My Head (Better Off Dead). K oběma posledně zmíněným singlům byl natočen i videoklip. Kapela se vydává na další turné, z kterého vychází druhé DVD Sake Bombs And Happy Endings, Live In Tokyo a po jeho skončení se připravuje na natáčení další desky.

V roce 2003 se Sum 41 podílejí na kompilaci Rock Against Bush písní Moron a "vypomáhají" Iggy Popovi s písní Little Know it All, vydaném na albu Skull Ring.

Z hotelu, na který se střílelo, jim s evakuací pomohl kanadský voják OSN Chuck Pelletier, po kterém kapela poté pojmenovala svoji desku. Během 10tidenního pobytu se Sum 41 setkali s bývalými dětskými vojáky, oběťmi sexuálního násilí, představiteli OSN a s mnoha obyvateli Konga postiženými válkou. "Do Konga jsme jeli, abychom lidem ukázali, jaká válka je, jak velká tragédie to je pro obyčejné lidi... Musíme se přestat chovat válečnicky," říká bubeník Steve Jocz. "Být na tomto místě, slyšet jak okolo nás létají kulky, slyšet minometnou palbu, vidět všechny ty zraněné, to všechno nás vede k tomu, že musíme dělat víc, abychom pomohli zamezit dalším válkám a ochránit nevinné lidi," přidává k tomu frontman Deryck Whibley. "Válka v Kongu je jedna z největších humanitárních katastrof," říká prezident nadace War Child Canada Hoskins, který rovněž produkoval DVD. "Sum 41 tam jeli, aby vzbudili pozornost veřejnosti na tuto oblast a aby podpořili lidi v Kongu... A sami se přitom dostali do křížové palby. Tohle není dokument o rockové skupině z Kanady, která prchá před kulkami. Je to příběh války, ve které zemřou více než tři miliony lidí. Je to taky příběh o tom, co my, jako lidstvo, i Kanaďané, musíme udělat, abychom těmto nesmyslným tragédiím zamezili,"

Jak již bylo zmíněno, album Chuck bylo pojmenováno po zachránci Chucku Pelletierovi. Kongo bylo inspirací nejen k názvu, ale i k prvnímu singlu nové desky. Píseň We're All To Blame byla do světa vypuštěna už v srpnu 2004. Celého alba se pak fanoušci dočkali v říjnu téhož roku. Pak následovaly další singly Pieces a Some Say, včetně jejich videoklipů. Album je opět jiné než ta předchozí. Je na jednu stranu hodně tvrdé a na druhou se tam najdou téměř popové písně.

V roce 2005 přispěli Sum 41 k albu "Killer Queen: A Tribute To Queen" stejnojmennou písní. Deryckův hlas zde poznáte v trošku netypické podobě. Velice zajímavý sound má i jakási singl deska "Rolling Stone Original" pro tento hudební magazín. (Poslechnout si ji můžete v sekci "videa".) Novou zkušeností pro Sum 41 byla malá role ve filmu Dirty Love, kde hráli sami sebe.

Po skončení turné, v prosinci 2005, vydávají Sum 41 v Japonsku live album s 21 písněmi Happy Live Surprise včetně bonusového DVD z koncertu. Prakticky totožné album, avšak bez DVD, je vydáno v březnu 2006 pod názvem Go Chuck Yourself.

V roce 1993 se v Los Angeles sešli dva lidé s arménským původem a podobnými politickými, kulturními i hudebními názory. Tím prvním byl, tehdy, 26-ti letý Serj Tankian (zpěv), a tím druhým 18-ti letý Daron Malakian (kytara). Přestože byli oba v té době v jiných kapelách, rozhodli se založit spolu skupinu Soil. Jako bubeníka si sehnali Andyho Khatchaduriana a místo manažera nabídli v té době 19-ti letému Shavo Odadjianovi, který s nimi chodil na stejnou školu. Po čase se však ze Shava stal basák skupiny, a tím pádem i plnohodnotný člen. Po jeho příchodu se kapela přejmenovala na System Of A Down, a to z důvodu, že název Soil tak úplně nevyhovoval typu hudby, kterou hráli. Samotný název vychází z básně, kterou napsal Daron a která se jmenovala Victims Of A Down. System je však údernější. Následoval lokální úspěch v podobě tří demo kazet a také odchod Andyho (dnes The Apex Theory), který se chtěl stát frontmanem a nejspíš také nebyl spokojený s hudebním stylem skupiny. Na místě bubeníka ho nahradil tehdy 22-ti letý John Dolmayan. Píše se tedy rok 1995, a skupina je kompletní v sestavě, ve které působí dodnes.

Poté se zhruba po dobu dvou let kapela soustředila především na nahrávání demo pásek a na živá vystoupení. Na jednom z nich, v klubu Viper Room v Hollywoodu, je viděl Guy Oseary z Maverick Records a s ním už v té době slavný hudební producent Rick Rubin (např. Slayer, Red Hot Chili Peppers, Beastie Boys, Slipknot, Audioslave, Weezer, Faith No More, Nine Inch Nails, Limp Bizkit, Johnny Cash). Toho skupina (v té době ještě s názvem Soil) uchvátila, a v září 1997 ji nabídl smlouvu s jeho labelem American Recordings. Po chvíli rozhodování byla nabídka přijata a začala pracovat (spolu s Rubinem) na svém prvním albu.

To vyšlo v červnu 1998 a dostalo nijak zvlášť originální název; System Of A Down. Úspěch přišel ihned, zásluhou originálního a progresivního mixu hardcoreu a ethna. První singl se jmenoval Sugar (1999), a je dodnes jedním z nejtvrdších a textově nejbláznivějších tracků kapely. Navíc k němu vznikl i skvělý protiválečný videoklip. Druhý singl s názvem Spiders (2000) je melodická, temná, a hlavně díky Serjově zpěvu citově nabitá balada, která se objevila i na soundtracku k filmu Vřískot 3. Oba singly zaznamenaly velký úspěch v amerických rádiích a také na MTV v podobě videoklipů. Album je také, ostatně jako i ty následující, politicko-kritické, což dokazují například písně War? nebo P.L.U.C.K. (Politically, Lying, Unholy, Cowardly, Killers). Následují dva roky koncertování, včetně šňůry vystoupení na Ozzfestu v létě 1998 nebo třeba koncertů v Japonsku. Album bylo tedy celkově velmi úspěšné, ale ještě nepřineslo pravý celosvětový úspěch. Skupina spolu s Rickem Rubinem se opět soustředí na práci na novém albu. Mezitím na počátku roku 2001 vydávají singl Johnny, který se však na nadcházejícím albu nenachází.

Druhé album, Toxicity, vyšlo v srpnu 2001 a znamenalo totální průlom a obrovský úspěch - 6 milionů prodaných kopií. První singl, Chop Suey! (2002; dvě vydání), geniální videoklip a od Systémů nejznámější song vůbec. Druhý singl, Toxicity (2002; čtyři vydání) v popularitě těsně v závěsu za Chop Suey!. A třetí singl, Aerials (2002; tři vydání), ohromí hlavně skvělým kytarovým refrénem.

Při přípravě alba Toxicity skupina složila a nahrála celkem 30 tracků a na finální desku se jich vešlo jen 14. Přesto se zbytek dostal na internet a bylo možno jej nelegálně stáhnout. Proto se skupina přeci jen rozhodla, uprostřed koncertování na konci roku 2002, všech 16 skladeb vydat s názvem Steal This Album! (jak trefné), a přestože se nedá mluvit o plnohodnotné desce, jedná se o povinnost a potěšení pro všechny fanoušky. Tracky jako Innervision, Boom!, Fuck The System, nebo Roulette za těmi na Toxicity nijak nezaostávají. Ke skladbě Boom! vznikl i extrémě protiválečný videoklip (záběry z demonstrací a animovaný konec s Bushem, Blairem, Bin Ladinem a Husainem v hlavních rolích). Po čase, v roce 2004, se tato píseň stala součástí soundtracku k filmu Fahrenheit 9/11.

Po dvou letech živých vystoupení se členové skupiny na čas rozešli, aby se, kromě Johna, mohli věnovat vedlejším projektům, což však podle členů samotných nemělo negativní vliv na činnost System Of A Down. Serj založil vlastní vydavatelství Serjical Records, pod kterým jsou v současné době tři kapely: Bad Acid Trip, Slow Motion Reign a Kittens For Christian. V roce 2003 pod tímto labelem vyšlo i album projektu Serart, což je kolaborace mezi Serjem a multi-instrumentalistou Artem Tunc Boyaciyanem, který se již podílel na více než dvou stovkách newyorských jazzových desek a také na Toxicity. Serart je experimentální hudba, takzvaná world music, a se SOAD má společný pouze sociální podtext a samozřejmě i Serjovy vokály. CD vyšlo spolu s DVD, na kterém najdeme 12-ti minutový film Sun Angle Calculator - koláž záběrů z dokumentárních filmů, doplněná hudbou Serartu. Serj dále vydal knihu Cool Gardens, což je soubor jeho básní, a podílel se na projektu Bird Up, což jsou cover-verze skladeb jazzmana Charlieho Parkera. A zatím posledním Serjovým vedlejším projektem je nezisková politická organizace Axis Of Justice, kterou založil Serj spolu s Tomem Morellem, kytaristou bývalé anti-politické kapely Rage Against The Machine a nyní členem Audioslave. Kompilace vyšla ke konci roku 2004, i s bonusovým DVD diskem, a účinkoval na ní mimo jiné třeba basák RHCP, Flea, nebo hip-hopová skupina Jurassic 5. Daron mezitím založil vlastní label s názvem EatUrMusic, jehož členy jsou punk-metalová skupina Amen a známá black-metalová skupina Satyricon. No a Shavo se stal členem KCUF, kapely složené z členů jiných skupin, například Slipknot či Korn.

Od konce roku 2003 a po celý rok 2004 SOAD opět s Rickem Rubinem připravují své čtvrté album. (mezitím, v dubnu 2004, vystoupili na benefičním koncertě Souls, na památku obětem arménské genocidy) To se mělo nejprve jmenovat Hypnotize a mělo vyjít jako jeden disk na konci roku 2004. Nakonec se ale rozhodli kvůli nadměrnému počtu nových skladeb vydat dvojalbum Hypnotize/ Mezmerize. První z nich, Mezmerize, bylo již několikrát posunuto, a má nyní vyjít 17. května 2005, a to druhé, Hypnotize, 27. záři 2005 (posun více než pravděpodobný). Odstup pěti měsíců je prý nutný k lepšímu vstřebání hudby na jednotlivých discích. SOAD ale podle všeho měli všech 30 tracků nahraných už na počátku roku 2005. V lednu vypustila kapela volně ke stažení zcela nový track Cigaro z disku Mezmerize, skladbu s extrémě punkovým až teatrálním stylem. Ještě před vydáním disku Mezmerize se skupina na přelomu ledna a února 2005 účastnila, stejně jako v roce 2002, australského festivalu Big Day Out, kde zahrála i čtyři nové skladby - Cigaro, Tentative, Kill Rock 'n' Roll a Holy Mountain. Poté byl na 1. března ohlášen první singl z disku Mesmerize; B.Y.O.B. (Bring Your Own Bombs), který se však až na konci března dostal na internet a do rádií. Videoklip k této skladbě byl natočen přibližně ve stejnou dobu a vyšel ke konci dubna. B.Y.O.B. však nevyšlo jako singl i v obchodech, prý proto že SOAD nechtěli jako právoplatný singl politicky zaměřenou skladbu. 4. května se nové album Mezmerize dostalo na internet, samozřejmě ilegálně. Okamžitě se stalo nejstahovanějším albem na internetu, což na jednu stranu svědčí o popularitě, ale na druhou stranu na tom SOAD ztratí nezanedbatelnou část příjmů z prodeje nové desky. 17. května bylo Mezmerize konečně oficiálně v obchodech a ihned se dostalo na přední příčky hitparád, včetně americké Billboard, kde se drželo dva týdny na první pozici. Kritiky nové album hodnotily obecně lépe než všechna předešlá, i když mezi fanoušky už tak jednoznačně přijato nebylo. SOAD totiž poměrně radikálně změnili svůj styl, což souvisí především s Daronovým hlavním podílem na tvorbě hudby i textů, no a také jeho zpěvem, který je na Mezmerize skoro stejně často jako Serjův. Po vydání alba následuje turné po Evropě, a dále od počátku srpna až do poloviny října intenzivní turné po USA a Kanadě. Mezitím na přelomu července a srpna vychází druhý singl ze současné desky, skladba Question!. Videoklip k ní režíroval Shavo a ve starém Los Angeleském divadle zrealizoval svůj vlastní sen. V září kapela oznámila datum vydání Hypnotize, také jeho tracklist a post prvního singlu... ten získala stejnojmenná skladba Hypnotize. Až do konce listopadu kapela intenzivně vystupovala v severní Americe, no a v té době také konečně vydala tak napjatě očekávaný druhý disk. Ten se nakonec zdá být od Mezmerize poměrně odlišný, i když ne v nijak závažných rozdílech. V současnosti jednotliví členové SOAD oznámili své vedlejší projekty, které by se měly rozjet hned po skončení letošního turné. Jeho termín zatím není známý, a nezbývá než doufat, že SOAD konečně dorazí i do ČR.

Tak to je moje mašina B-) SIMSON S 51 ENDURO